Fotbal v Pacificu je víc než jen “volnočas”!

Jako pracovníci NZDM se občas setkáváme s nutností vysvětlovat svému okolí (učitelům, některým rodičům, ale třeba i některým pracovníkům OSPOD), že jádro naší práce nespočívá primárně v zabavení dětí v jejich volném čase. Ačkoliv samozřejmě chceme, aby byl čas strávený v Pacificu pro naše klubáky zábavný, naše programy, workshopy, ani běžný čas na klubu zásadně nechápeme jako pouhé zaplnění “volného času”. Vždy naopak klademe důraz na to, jak naše aktivity přispívají k naplnění širších osobních a sociálních potřeb našich klubáků a v rozvoji jejich sociálních, komunikačních a osobních kompetencí. Právě na našich fotbalových trénincích a účasti na zápasech LFF je možné dobře ukázat, v čem spočívá tento rozdíl - mezi fotbalem jako “kroužkem” a fotbalem využitým v sociální práci.

Fotbalové tréninky našeho Pacifického týmu probíhají jednou měsíčně a účastní se jich proměnlivá skupina klubáků se stálejším jádrem několika klubaček, které mají o fotbal největší zájem. Náš tým je tak od začátku nejen smíšený, ale často převážně holčičí, což má velký efekt ve směru prevence genderových předsudků našich klubáků a jsme za to moc rádi.

V Pacificu se snažíme umožnit klubákům kontakt nejen s pracovníky a vrstevníky, ale také s inspirativními osobnostmi, se kterými by se jinak neměli velkou šanci potkat. To se nám daří skrze úspěšně pěstovanou síť skvělých dobrovolníků, kteří k nám pravidelně docházejí na různé workshopy. Pro tréninky fotbalu jsme proto zajistili spolupráci se sympatickými profesionálními trenéry fotbalové mládeže pražské Slavie. Pro klubáky je tak motivující, že se jim na trénincích věnují skuteční fotbaloví profíci, kteří mohou být pro klubáky se zájmem o fotbal přirozenou autoritou a zároveň jim poskytují skutečný vhled do sportovního aspektu věci. Tréninku se ale vždy účastní i někdo z našeho pracovního týmu a dbáme na to, abychom s dobrovolnickými trenéry byli “na jedné vlně” a abychom se na rozdíl od běžných fotbalových tréninků nesoustředili primárně na výkon, porovnávání hráčů nebo klubů, a důležitost vítězství, ale spíše na kooperaci, důležitost shody na pravidlech a na radost ze společné aktivity, pohybu, soustředění a souhry.

Takto pojatý fotbal je cennou součástí sociální práce ve dvou rovinách:
Jednak si klubáci při hře na trénincích i zápasech bezprostředně ověřují, jak je důležitá vzájemná komunikace, schopnost naplánovat si postup a tento plán dodržet, konsenzuální rozdělení rolí a z něj plynoucí spolupráce, nebo třeba konstruktivní kritika, kterou podávám spoluhráči nebo protihráči takovým způsobem, aby se nenaštval a mohl se na jejím základě zlepšit. Všechny tyto dovednosti jsou přitom klíčové nejen pro úspěch na fotbalovém hřišti, ale pro všestranný rozvoj, samostatnost a sebevědomí každého člověka.

Vedle toho, co se klubáci naučí bezprostředně při hře, je ale z perspektivy sociální práce stejně důležité i to, že samotná existence Pacifického fotbalového týmu do velké míry závisí na jejich vlastní iniciativě a schopnosti se zorganizovat. Klubáci od nás vědí, že pokud na tréninky a zápasy nebude pravidelně chodit dostatečné množství zájemců, nebude mít smysl je dále pořádat. I zde se řídíme základní zásadou sociální práce, že vše co se na klubu děje, je smysluplné jenom pokud to odpovídá zájmům a zakázce samotných klubáků. V případě propadů účasti na trénincích se tak fotbal stává tématem klubových rad a ti, kteří mají o fotbal zájem, se s naší asistencí snaží vymyslet způsoby, jak tým oživit a vlít do něj novou energii.

Tato vlastní zodpovědnost našich klubáků za tým u nich pěstuje také univerzálně důležitou schopnost - nečekat, že za mě někdo něco zařídí, ale být připraven se sám zasadit za své zájmy. Zatím se od jeho vzniku klubákům vždy podařilo Pacifický tým udržet. Vzhledem ke všem zmíněným pozitivům a přínosům pro sociální práci doufáme, že se to podaří i nadále!

Pro KC Motýlek zpracoval Filip Rut